Vokálny dvojhlasný synkopický kontrapunkt

Začátek věty větu zahajujeme vždy plnými konsonancemi (1, 5 nebo 8 ve vrchním, 1 nebo 8 ve spodním hlase) začínáme nejčastěji po 1 pomlce na lehké době (o ˝ hodnoty cantu firmu) můžeme začít rovněž na těžké době (1. takt je pak v poměru 2:1, na obou dobách jsou pouze konsonance) Průběh věty hlasy postupují […]

• větu zahajujeme vždy plnými konsonancemi (1, 5 nebo 8 ve vrchním, 1 nebo 8 ve spodním hlase)

• začínáme nejčastěji po 1 pomlce na lehké době (o ˝ hodnoty cantu firmu)

• můžeme začít rovněž na těžké době (1. takt je pak v poměru 2:1, na obou dobách jsou pouze konsonance)

• hlasy postupují zpravidla v poměru délek 1:1 (tedy v celých nebo půlových hodnotách)

• kontrapunkt je však důsledně synkopován, tj. přesouván z těžké doby na následující lehkou (o ˝ délky c. f.)

• hodnota každé noty v cantu firmu je rozdělena na 2 doby

• na těžkých dobách nastupuje vždy cantus firmus, na lehkých kontrapunkt (lehké doby jsou tedy zdůrazněny)

• na lehkých dobách užíváme pouze konsonance (1, 3, 5, 6, 8, 10)

• na těžkých dobách v kontrapunktu užíváme: a) konsonance

• disonantní průtahy ve vrchním kontrapunktu: 4 3

• disonantní průtahy ve spodním kontrapunktu: 2 3

• interval 1 (unisono) se v průběhu věty může užívat na lehkých i těžkých dobách

• paralelní nebo skryté 5 a 8 mezi lehkými dobami dvou sousedních taktů jsou chybné (na těžkých dobách sousedních taktů nevadí)

• pokud nelze vytvořit disonantní průtah, použijeme na těžké době konsonanci

• výjimečně můžeme opustit synkopování a dočasně postupovat v poměru 2:1

• větu zakončujeme: a) synkopicky (připraveným průtahem 7 6 8 nebo 2 3 1)